Červencové výlety

25.07.2018

Jak už to tak o prázdninách bývá, snaží se rodiče co nejvíce zabavit děti a co nejméně tak omezit riziko zlomenin, rozbitých hlav a utopení či úpalů...ani my matky na mateřské nejsme výjimkou, ovšem rodiče dětí školou či školkou povinné mají oproti nám přece jen ještě malou výhodu, a to že oni se o tohle snaží jen o prázdninách, zatímco my jsme takto zaměstnané po celou dobu...no možná proto se tomu všemu říká mateřská dovolená. No a tím pádem ani já, potažmo moje rodina není ušetřena tohoto prázdninového šílenství v podobě "POJDMĚ HONEM NĚCO DĚLAT"! Tenhle měsíc se u nás vystřídaly hned dvě návštěvy a mě to prostě nedá a musím Vám ty naše jednodenní výlety s dětmi prostě zprostředkovat. Nutno podotknout, že máme přibližně stejně staré děti a stejně početné rodiny, takže jsme nemuseli moc vybírat program, aby se zabavilo desetileté a půlroční...uf, první problém za námi...a kam že jsme se to vlastně vypravili?

Harrachovka 

Táborákům určitě tohle místo nemusím představovat, ale pro cizáky (čti Moraváky) to byla pecka...ideální výlet pro utahání děti i tatínků (ti se totiž o prázdninách angažují o něco více, hlavně pak když mají ještě dovolenou...no ono jim nic jinýho nezbývá, když se na ně my matky od rána šklebíme, že dneska je fakt už řada na nich), takže pěkně pěšky od Housova mlýna na Harrachovku po nové stezce (děkujeme pane starosto), ideálně vzít všechny možný krámy, na kterých se děti utahají, takže my táhli samozřejmě odrážedla, kočáry, míče a bábovky na písek. Nakonec to stejně dopadlo tak, že potomci slušně seděli v kočárech, cpali se křupkama a dalšíma nesmyslama a motorky a podobný zbytečnosti jsme táhly my matky, protože tatínci pyšně vezli kočáry...hele ale jako dobrý...docela dobře tam vaří, na záchodech i přes vodáckou sezónu bylo čisto, je tam polorozpadlý dětský hřiště (jako že ta loď už je fakt nebezpečná, našli jsme hned sedm způsobů jak se může dítě zabít a to je i na mě jako na matku "nicneřeším" přece jen trochu moc) a nakonec jsme děti stejně nejvíc zabavili házením šutrů na vodáky...teda do řeky sem chtěla napsat...

Historické centrum Tábora 

Druhý den, když jsme zalepili všechny puchýře z bot (no co já traktory nebo v čem to chodíte na túru prostě nosit nebudu!!!!!) jsme se vydali do centra města. Hele jako taky dobrý, musím říct, že je super vidět město ve kterým vlastně žijete celej život očima turistů, takže jsme prolezli kde co, zašli samozřejmě na nejlepší zmrzlinu v Táboře (děkujeme Moccacafe), prošli se po všech náměstích (a že jich tu je), zasedli v bagetárně u Kotnova (škoda že nemají větší zahrádku a jídelní lístky), prošli všema uličkama starýho města a nakonec jsme zase skončili na dětským hřišti pod "sportovkou", husitsky laděný prolejzačky a jen s jedním urvaným můstkem byly fajn a vzhledem k tomu, že tady někdo myslel hlavou, tak i když z nich dítě spadne, tak díky malý výšce si maximálně odře čumák...díky za lidi, co mají v hlavě ještě mozek a dovolí tak i nám rodičům si na deset minut sednout....

Další víkend a další výlety, a protože tentokrát se nejednalo úplně o cizáky, tak jsme se rozhodli trochu zvolnit tempo a dopřát dětem jen jeden výlet, ovšem pro mě skoro smrtelný

Třeboň 

Pokud nevíte, kam vyrazit na jednodenní výlet, tak tohle město to prostě jistí. Mraky kulturních akcí, hezký útulný město, kde není skoro možný se ztratit, úžasná restaurace v pivovaru Regent s extra chutným pivem a v neposlední řade zámek s krásnou zahradou a hlavně, co je nejvíc, tak bezpochyby jízda parníkem po celým Světě (jo to je rybník, proto velký S). Jako já osobně Třeboň miluju a je fakt, že my tam vyrážíme hodně často v jakémkoliv ročním období, když chceme na chvíli vypnout. Takže pro nás klasická tour de zámecký park s voliérama s ptactvem (ano stáli jsme asi hodinu a ano naše dítě jim strkalo prsty do klece), pak oběd ve výše zmíněném pivovaru (jejich kulajda byla přímo neskutečná, asi sem nikdy lepší nejedla..promiň babi) a s plným břichem hurá na parník....no ty bláho..jako vy, co mě znáte víte, jak se toho šíleně bojím...naposledy, když jsem na to vlezla jsem byla bezdětná, měla v krvi asi tak dvě promile a kapitán to s náma narval do břehu hned při rozjezdu (asi měl ty promile čtyři), takže od tý doby sem na to nevlezla, ale co neuděláte pro vydírajícího otce (Bez tebe na to nelezu, se mi tam někde to dítě zabije), řvoucího potomka (jako hodně moc chce vidět ty gagy) a kamarády co si z vás dělají srandu (jěžiš ty si fakt strašná s...)...no tak sem na to vlezla...no to sem ale byla blbá...v první minutě se mi to všechno rozhoupalo pod nohama, zamotala se mi hlava a protože chlap nesl kočárek a já dítě, tak sem dala potomkovi šikovně hlavou o zábradlí, kolem kterého se jde do prvního patra, abyste měli jako fakt výhled, takže řvoucí dítě, nervově zhroucená matka a kočárem zatěžkaný otec... pecka...ještě že jsme si vybrali čas plavby od 13,00 hod, kdy se všichni cpali a my byli na lodi jen s důchodci, protože ty vstávají stejně jako my v šest a tudíž už mají hlad v jedenáct...Dítě se uklidnilo někde u Schwarzenberský (nebo jak se to píše) hrobky, můj žaludek taky a já se dokonce zvládla usmát do foťáku (kdo tu plavbu zná, ví, že to už je skoro konec výletu, takže už se mi spíš ulevilo, že budu zase na pevnině)...ale jinak to bylo moc fajn, kapitán byl střízliv, takže jsme plavbu přežili bez úhony a ani dítě nám do vody nespadlo...co dodat, Třeboň je prostě srdcovka

Tento víkend hlídá babička a my jdeme na svatbu a ten další hlídá táta a já jdu na rozlučku...je fakt, že svatby a rozlučky jsou tak nějak hitem letošního léta a ještě větší faktem je, že mě to děsně baví...hlavně když to není moje svatba nebo rozlučka....