Hraje celá rodina

Moje dítě je zlaté..říkala sem si,když jsme přišli domů z porodnice se žloutenkou a ten náš andílek jen žral a spal jako správnej chlap..stihla sem si nalakovat nehty, po sto letech oholit nohy a i umýt vlasy..ale to skončilo..jak ustupuje žloutenka,tak se ten náš brouček projevuje..a abysme se přece jen doma nenudili..zavedl náš malý vynálezce nové soutěžní hry pro zpestření nudných dní a tmavých noc,které si okamžitě zamilovali všichni členové domácnosti...

První a bezkonkurenčně nejoblíbenější se jmenuje NESPÍ CELÁ RODINA...no co,stejně u nás byla nuda a nikdy bych nevěřila, kolik času sem byla schopná prospat v noci a vůbec si to neužila...není lepší čas na koukání na televizi a houpání v křesle než ve tři ráno,když všude běží jen teleshopping (lidi já myslela,že Horst Fuks už je mrtvej!)..

další neméně oblíbená hra KDO PŘEBALÍ OTESÁNKA..bohužel v této hře si pokaždé vytáhnu zlomenou sirku,protože kocour vždy zbaběle prchne a moje drahá polovička radši dělá,že spí (ačkoliv předtím absolvoval kolo výše zmíněné hry)

poslední hra,která ovšem není už tak drastická a hrajeme ji jen když jde do tuhého se jmenuje KAM SEM ZASE DO P.... POLOŽILA TEN DUDLÍK a musím uznat,že tato hra je stejně jako Pevnost Boyard hrou pevných nervů a časového limitu, protože pokud není dudlík nalezen včas nejen že jsem uvězněná malým tyranem,ale ještě spustí takovou zvukovou sirénu,že se i sousedi přidávají,aby mi ve splnění úkolu pomohli...

jsem pyšná máma,protože takhle vynalézavé dítko jen tak někdo nemá a velice se těším,co nám zase připraví..

PS: Fantazii se meze nekladou