Jeziny

30.12.2016

Dneska budu malinko sentimentální..asi to dělá to počasí..ale nedá mi to je prostě nezmínit..moje jeziny...Jak jinak je mám nazvat?Sudičky jsou totiž tři a ony jsou jen dvě..moje dvě zpřízněné duše..nedá mi to jinak a prostě se o nich musím zmínit..byly tu pro mě dávno před tím velkým mezníkem,byly tady v obdodí "vzdoru", velkých akcí,všech změn,které se v mém životě udály..a jsou tu stále..dokonce se mnou dýchaly na gauči,když se Mařenka rozhodl,že toho má v břiše plný zuby..jsou tu vždy,když chci skočit z okna nebo se rozběhnout ve dvě ráno proti zdi..hlídají,houpou,koupou a podporují...Nedávno jsem poprvé zůstala s malým sama doma..nebudu lhát,ale měla sem z toho trochu strach,protože se známe necelý měsíc a co kdyby si náhodou mladý pán uvědomil,že mu vlastně nejsem ani moc sympatická a že chce zmizet?Svolala jsem tedy akci Zet..zvedla jsem telefon a zavolala svým lepším polovičkám,že moje horší polovička (rozuměj přítel) odjíždí na dva dny na svatbu (no já s ním fakt nejela,protože jediný,co mi zatím je, je režný pytel a k tomu nemám doplňky) a že bychom mohly jako teda "zapařit"..jeziny nezklamaly..přivezly víno,udělaly jsme jídlo,sedly k televizi a krafaly jsme do tří do rána..já si dala po dlouhé době deci vína a byla sem stejně veselá jako po flašce..dámskou jízdu nám kazil jen jeden chlap a to jednou za tři hodiny,když měl hlad,takže se to dalo i přežít...tenhle relax jsem moc potřebovala,abych dokázala zase fungovat a i když jsem se nevyspala,tak jsem si odpočinula jako dlouho ne..děkuju že vás mám a že jste nejen mojí součástí,ale staly jste se součástí života i mého pokladu a naučíte ho všechno,co prostě máma nemůže :-*