NIKDY-OBČAS-MOŽNÁ-VŽDYCKY
V životě každé matky nastane prostě a jednoduše období, kdy se příslovce nikdy změní na někdy, možná nebo dokonce určitě...znáte to? Já už ano! pokud vy ještě ne...nebojte, to přijde...
NIKDY NENECHÁM BŘEČET SVOJE DÍTĚ - OBČAS NA TO KAŠLU
Ha, no ono když to dítě řve už hodinu v kuse, je najedený, přebalený a řve jen proto, že prostě vstávalo po zadku, tak si prostě sednu k němu, hážu mu hračky, piju kafe a doufám,že už konečně přijde puberta...
NIKDY NEBUDU OLIZOVAT DUDLÍKA - VŽDYCKY HO OLIZUJU
No, jako předsevzetí to bylo hodně silné. Jako svobodné a bezdětné mi to přišlo jako vrchol nechutnosti, ale když ten dudlík spadne v čekárně u doktora na zem, kohoutek nikde a ten malej Saten řve jak když mu trhám nohy, tak ten dudlík za zděšených pohledů ostatních matek, které mají vždy po ruce láhev s vodou, antibakteriální gel nebo další vymoženosti prostě olíznu a tu díru, ze které ten jekot vychází, prostě ucpu...
NIKDY NEBUDU BRÁT DÍTĚ K NÁM DO POSTELE- UŽ S NÁMA SPÍ PRAVIDELNĚ
Tak tohle se mi asi povedlo nejvíc! Byla sem ještě v těhotenství zásadně proti, protože sem slýchala, jak si na to dítě zvykne a už ho z tý postele nedostanu...už 14 dní praktikuju po ranním krmení ( v pět hodin pravidelně) návrat do postele (mojí/naší dospělácké postele)..království za další půl hodinu spánku...a ten malej Kraken tam spí jak dřevo klidně až do devíti hodin, už sem si i zvykla na kopance do žeber nebo rány do obličeje, občas mě to ani nevzbudí...
NIKDY NEBUDU POUŠTĚT DÍTĚTI TELEVIZI - KAŽDÉ RÁNO KOUKÁME NA FRANTIŠKA ( matky vědí)
No dobře, tak mu ji teda občas pustím...no jo, tak mu ji pouštím každé ráno, ale když oni ho ty obrázky na chvíli zaměstnají, já si aspoň můžu dojít na záchod, vypít si kafe nebo si ošetřit drápance na obličeji, které jsou známkou další společně strávené noci v jedné posteli...
BUDU MÍT VŽDY UKLIZENOU DOMÁCNOST - OBČAS ZVLÁDNU VYSÁT JEŠTĚ DOPOLEDNE
Moje kamarádka (taky matka) nedávno "postovala" na fb hlášku, která mi mluví z duše...když Kraken večer padne do postele, nemám už občas ani sílu uklidit, rozhrnu si nohama cestičku z postele do kuchyně (kdyby měl mladý pán v noci hlad) a do koupelny (kdybych našla sílu na sprchu) a tím končím...
VŽDY BUDU CHODIT UPRAVENÁ, TO ŽE JSEM MATKA NEMUSÍ ZNAMENAT, ŽE BUDU ŠMUDLA - LIDI UŽ SI ZVYKLI
Mezi lidma mi to stále ještě drží (Nobelovku tomu, kdo vynalezl suchý šampon),doma vezmu tepláci, vlasy smotám do drdolu a ende..i poštačky už si na mě zvykly..
Ano, jsem hrozná matka..olizuju dudlíka, pouštím mladýmu televizi, čtu mu dospělácký knížky...žádám pro sebe nejvyšší trest...
A CO VY MATKY? JAK SE ZMĚNILY TY VAŠE PŘÍSLOVCE?