Pan Paslík a tetování

06.02.2017

Bylo nebylo...žily byly tři pipiny jedna blbá,druhá ošklivá a třetí byla taky učitelka..dobře tak teď už vážně...nic proti učitelkám,jen mě to teď tak napadlo ani nevím proč...Prostě sem Vám dneska chtěla napsat o tom, jak se tři debilky rozhodly,že budou mít stejné tetování..ten nápad jsme dostaly kdysi asi tak před sto lety při jedné dámské jízdě, že by to bylo jako super...jenže, člověk míní a Pánbůh mění, jak se říká u nás na vsi a já mezitím stačila otěhotnět a porodit a zestárnout, takže se celá akce musela odložit na neurčito...no a to neurčito nastalo minulý týden v úterý...po milionech zpráv, hádkách o motivu, nafouknutých tlamách nás všech třech jsme se konečně shodly, vybraly termín, sbalily Pana Paslíka a jelo se (abych vysvětlila toho Pana Paslíka = trpaslík + pan - huba by ti neupadla a byl z toho Pan Paslík, velice kreativního chlapa doma mám)...to bysme ale nebyly my, aby se něco nestalo...tak předně, napadlo asi sto metrů sněhu, no jistě v lednu to není nic nového, ale silničáře to jako každý rok překvapilo, takže se nedalo po silnici ani jít natož pak jet...no nic, naložila jsem Pana Paslíka u nás na vsi a vydala se brutální rychlostí (40 km/hod) do velkoměsta pro první pipinu, která na mě už čekala s kafem..naše jízda do Klenovic, kde jsme se měly nechat poznamenat do konce života (nebo do odstranění laserem) vypadala tedy následovně: my dvě, každá v ruce kávu, se řítíme brutální rychlostí (zrychlila sem na 42km/hod) směr Klenovice a vzadu na sedačce podřimuje potomek (to ovšem ti chlapi, co si klepali na čelo nevěděli, takže jsme byly za luxusní slepice, kterým starej půjčil auto a oni se teď sním bojí jet...no a?)...

Hurá, konečně jsme dojely, dopily kávu, vyndaly Paslíka a šlo se na to...vcházíme do domu, když v tom přilítne sousedka, že jí jako inženýrka stojí ve vjezdu a že jako teď hned musí vyjet...vzhledem k tomu, že inženýrka už byla bez ponožek, tak jsem klíče vyfasovala já...sednu do toho jejího super fára, otočím klíčem a jako že jedu...no a najednou koukám, že nejedu sama, ale u zadní kola si to štráduje cizí popelnice...tak sem ji vzala no a co jako? Na moji obranu, auto bylo celý omrzlý, popelnice plastová a teď už je to stejně jedno, protože auto už je v servisu a ne mojí vinou...Promiň zlato, já byla srab a ani sem to náhodou neškrábla!

Ale zpátky k tetování...Pan Paslík spí spokojeně v sedačce v obývacím pokoji a my jdeme na to, nejdřív inženýrka, pak pipina a nakonec já...musím říct, že slečna je nesmírně šikovná, ve srovnání s klasickým tetováním je metoda "handpoke" skoro bezbolestná a ani nebylo na noze znát, že je čerstvě potetovaná, žádný zarudnutí, krvácení nebo vystouplá barva...mluvím teda jen za sebe, protože ty dvě to občas bolelo, ale my co máme za sebou tlačení melounu klíčovou dírkou už přežijeme všechno, no ne?

Po tetování jsme šly ještě na oběd (Pan Paslík se nacpal během tetování a zase usnul..typickej chlap), kde jsem od těch mých dvou lepších třetin dostala ještě dárek k mým druhým 29tým narozeninám (o tom možná ještě napíšu recenzi, uvidíme) a jelo se pro změnu brutální rychlostí domů.

Tímto chci poděkovat @tezzre za úžasnou kérku a super atmosféru, mým dvoum pipkám za dárek (tetování+překvapení) a Panu Paslíkovi, že byl ten den milionovej...pánům silničářům, že to nadělení nakonec přece jen uklidili a paní odvedle, že sem zažila svoji první bouračku