Výcvikový tábor

10.01.2017

Mám osobního trenéra, má přes pět kilo, tři měsíce a hlas jako Luciano Pavarotti, co všechno mě už ale dokázal naučit nedokázal nikdo za celých třicet let mé existence:

  • Spát kdekoliv, kdykoliv a na čemkoliv - nevěřila bych, že dokážu usnut v sedě, ve sprše nebo opřená čelem o zeď...hele a jde to
  • Pohybovat se rychlostí světla - neexistuje horší zvuk, než který vydává hladové dítě, náš brouček nebrečí, on vztekle řve, protože máma je prostě pomalá a on má hlad hned a teď...
  • Chodit poslepu - ano, dokážu poslepu uvařit v noci jídlo, vyměnit plenu a znovu uspat...neotevřu přitom oči...mohla bych cvičit slepecký psy
  • Počítat - počítám s tím, že bude řvát, když bude mít hlad, počítám s tím, že až začne chodit, tak se kocour dobrovolně odstěhuje, a dokonce začínám počítat i s tím, že jednou vyroste (i když tomu se mi nějak nechce věřit)
  • Všechno si psát - prostě sem jak akvarijní rybička, na něco myslím a když si to hned nenapíšu na konci místnosti to zapomenu...tip na dárek: notýsek na krk by mi fakt ulehčil život
  • Dělat osm věcí najednou - jednou rukou vracím dudlík, druhou dělám jídlo, nohou přepínám pračku, hlavou zavírám skříňky, očima hledám kocoura, nosem kontroluji stav kalhot, pusou se snažím přehlušit řev, když není druhá ruka dost rychlá a v hlavě mi běží myšlenka na to, jak moc bych potřebovala sprchu, abych si umyla ty poblitý vlasy...
  • Běhat - nenávidím běhání...oprava nenáviděla sem, teď jsem totiž v neustálém poklusu a už jsem dokonce tak dobrá, že běhám i se závažím...není tedy nic zvláštního, když mě potkáte, jak běžím od auta v jedné ruce autosedačku, v druhé nákup a běžím honem domů, protože hrozí, že si počůrám paty...sousedi už si zvykli
  • Jíst dietně - jogurt vestoje k snídani, salát v podřepu u hrací deky, svačinu v ruce cestou na odpolední procházku a večer usínám na gauči se sucharem v puse...už mám dole nejen poporodní kila, ale i ta "předtěhotenská"...ještě že drahý obědvá v práci
  • Zkontrolovat si věci než odejdu z domu - pokud nemám na rameni dvě tašky a v ruce autosedačku, je něco špatně...je trochu šok, když začnete zamykat dům jednou rukou, druhou začnete hladit psa a najednou Vám dojde, že byste měla mít minimálně jednu ruku plnou...ještě že toho psa máme
  • Brát pravidelně antikoncepci - občas se mi stávalo, že jsem zapomněla, ale při představě, že tohle celé budu absolvovat za rok znovu bych si nejradši vzala občas i tři pilule najednou

Kdyby měl někdo zájem o podobný výcvik...kurzy pořádáme každý den od 7,00 ho do 6,59 hod...trenažér se zvukovými i pachovými efekty denně k dispozici, možnost zkrácení kurzu pouze na dvanáct hodin